Florida Keys

Období kolem svátku díkuvzdání je pro nás spojeno s větším cestováním. Pokud pobýváme na východním pobřeží USA je směr cestování předem dán. FLORIDA! Ovšem co dělat, když už na Floridě jsme? No přece jet ještě jižněji!!! (jsem zvědav co budeme dělat až získáme zakázku na Key West) Protože jsme už na Floridských Keys byli, tak jsme to letos pojali jako odpočinkovou dovolenou s tím, že se nebudeme pokud možno nikam hnát a štvát a že si to prostě vychutnáme. Tentokrát jsme pozvali všechny známé pobývající v současné době v USA, aby se k nám připojili. Víkend před Thanksgiving se tedy náš apartment stal "hlavním stanem" a centrem pro přijímání hostů, ať již přiletěli z opačného pobřeží a nebo přijeli vlastním vozem se zimou zmítaných "severských" států.
Pondělí bylo vyhrazeno jízdě na Key Largo. Vzhledem k tomu, že to nezabralo ani 6 hodin nedá se moc mluvit o dlouhé jízdě a tak jsme měli před sebou celé odpoledne na Key Largo.
Kluci se vydali na potápění a my jsme začali hledat ubytování. Tentokrát jsme měli tak mimořádně šťastnou ruku, že to stojí za pár podrobností. Jako tradičně jsme si vzali na pomoc knížečku se slevami, která je dostupná na každé benzínce. Tam nás zaujala mimořádná nabídka ubytování v resortu přímo na pláži. První a naštěstí jediný problém se objevil s nalezením hotelu, protože jsem víc než 5x přejel kolem, než jsme nalezli vjezd. Nebylo se čemu divit, protože to vypadalo jako vjezd do obrovské botanické zahrady. U vjezdu stál fíkus velikosti rozrostlého ořešáku a příjezdová cesta byla obklopena vzrostlými banánovníky tak hustě, že listy tvořily tunel. Jak později prohlásil náš přítel Dušan "…tak nějak si představuji Saigon …" Ubytovali jsme se za téměř "směšných $35" a vydali se prohlížet okolí. Pro středoevropana to byl skutečný ráj. Vstup do našeho pokoje zakrývali banánovníky, na kterých visely velké trsy banánů.
Banánovníky střídali kokosové palmy na kterých (a taky pod nimi) bylo tolik kokosů, že jimi majitelé krmili veverky a jiné drobné zvířectvo. K této obrovské zahradě patřila soukromá pláž orientovaná na západ a tudíž mořská hladina byla bez vln a občas jako zrcadlo. Kolem pláže a mola rostly hustě palmy naklánějící se nad Mexický záliv. Mezi palmami byly tu a tam nataženy houpací sítě a také zde stály dva "altány" se střechou z palmového listí. Prostě to tam vypadalo jako na reklamním poutači na karibské ostrovy.
K dovršení všeho jsme se dozvěděli, že jsme tam téměř jediní hosté a tak můžeme využívat co zrovna chceme. (nezmínil jsem se o půjčení kanoe na projížďku mezi ostrůvky zdarma atd.) Po vzevrubné prohlídce jsme se rozhodli, že tady uděláme večer "zahajovací mejdan". Vydali jsme se tedy do John Prenekamp State Park vyhledat kluky, abychom se náležitě připravili.
Bohužel kluci už zaplatili ubytování v campu a tak se museli večer vrátit (mimochodem cena kempu nebyla až tak odlišná od té naší). Kluci se objednali na výjezd na potápění až druhý den ráno a tak jsme s malou zastávkou pro proviant mohli začít "zapalovat dovolenou". Popisovat co bylo dál je obtížné, protože jak praví přísloví "... kdo nezažil nepochopí …" Bylo bezvětří, teplota asi 26C celou noc, steaky se povedly jedna báseň, Portské víno bylo silné a jako cumel, ve vodě se proháněly světélkující medúzy, při půlnočním koupání se nikdo neutopil, …. prostě I kdyby dovolená druhý den končila stálo by to kvůli tomu večeru za to. Jenže ona nekončila!

Druhý den jsme se vydali po jediné silnici směr Key West. Cestou jsme se zastavili na několika plážích a užívali si vodních radovánek. Voda sice nebyla nejteplejší (22C), ale asi jsme tou Floridou zmlsaní. Na plážích byla spousta živočichů a tak jsme učili Honzu chytat kraby a jinou havěť. Také jsme zkoušeli jak daleko od břehu můžeme dojít po dně. Nechali jsme toho po několika stech metrech, protože předsi nepůjdeme pěšky až na Bahamy! Po příjezdu na Key West jsme se ubytovali (ubytování jsme měli dopředu zajištěné ve velmi slušném hotelu na 2 dny) a vyjeli jsme na prohlídku města spojeného s pozorováním západu slunce. Na západ slunce jsme pochopitelně zvolili ten nej jihozápadnější bod co na Key Westu je (81.81239W a 24.5462283N) a musím uznat, že se západ slunce povedl. Po návratu na hotel jsme se všichni sešli u hotelového bazénu a pokračovali v "zahajování dovolené" tentokráte místním rumem. Pochopitelně pro některé z nás přišel čas I na noční koupel ve vyhřívaném bazénu.
Druhý den jsme věnovali prohlídce ostrova ale vzhledem k tomu, že ostrůvek je relativně malý a už jsme tu byli po druhé byli jsme s tím relativně rychle hotovi.
Asi nejzajímavější informace pro mne byla, že před Castrovou revolucí na Kubě Američané běžně jezdili až na Kubu svými auty. Na Key West se nalodili na trajekt a za chvilku tam byli. Protože se tam oddávali nezřízenému hazardu, tak mnozí tam své auta museli prodat aby měli na cestu zpět. No a tak se prý na Kubu dostaly ty velké americké káry, které nechybí na žádném záběru z Havanských ulic.
Naše další cesta vedla na pláž, kde jsme si do sytosti užívali listopadového slunce a koupání. Co nás poměrně překvapilo byly asi 4 nezávislé skupiny Čechů, které jsme na pláži potkali a to musím dodat, že pláž byla poloprázdná. Večer po západu slunce jsme se vypravili do místní "autentické kubánské restaurace", abychom trochu okusili kuchyni z nejbližšího okolí. Dá se říci, že jsme objednávali většinou to co jsme neznali a tak se nám dostalo různých překvapení, jako pečené vepřové s kyselou yucou (dodnes nevím co to je) atd. Večer dopadl stejně jako ty předešlé, protože nadstandardního servisu je nutno využít co to jde.
Následující den bylo díkuvzdání a my jsme se přesunuli do nej jižnějšího místa Everglades National Park - Flaminga (80.9232067W a 25.142565N). Zajeli jsme tam instinktivně, protože jsme z něj byli minule unešení. Nějak jsme si ale neuvědomili, že to co je možné zhlédnout v tom parku je možné vidět I kousek tady na barákem a tak se žádné nadšení tentokráte nekonalo. Tak jsme toho alespoň využili k přejezdu do Naples.

Abych byl přesný naším cílem nebylo Naples, ale Marco Island. Musím podotknout, že nás trochu zradilo počasí a I přes slunečnou oblohu teplota nebyla tak vysoká, aby jsme se mohli koupat. To nás ovšem neodradilo od toho, abychom navštívili překrásné pláže s bílým pískem. Tam nás čekalo překvapení v podobě milionů mušlí, škeblí a lastur. To jsme ještě neviděli! Navíc spousta těch největších lastur bylo živých. A tak jsme hledali která je pěknější, barevnější atd. Nikdy bych nevěřil kolik těch škeblí dokážu unést! Obzvlášť Honza každých 10sekund našel nějakou, která byla nejkrásnější a která se musí vzít domů. Strávili jsme překrásný den na nádherné pláži a večer jsme se vydali k domovu, protože to bylo jen kolem 5 hodin jízdy a to je předsi za rohem.