New York - City

Psat o New Yorku je jednim slovem nelehke. Jednak proto, ze o tomto meste je napsano stovky publikaci a take proto, ze za kratkou dobu jej v zadnem pripade nelze poznat. Proto me poznamky o New Yorku berte jako opravdu subjektivni pocity, nebot i mezi nami jsou taci, kterym se napriklad jizda New Yorskou dopravou narame libila. Ja jsem New York navstivil dvakrat. Jednou jenom na skok, kdyz jsem jel pro sve bratry na Kenedyho mezinarodni letiste a podruhe 6 zari s jasnym cilem navstivit alespon nejznamejsi mista.

Kontakt c. 1

Prvni kontakt s Big Apple byl celkem prijemny a nezdalo se, ze by New York nejak vybocoval z ostatnich americkych mest. Letiste J.F.K. bylo lehce neprehledne a dost spinave, ale vzhledem k velikosti to nijak neprekvapovalo. Nejvetsi prekvapeni nas vsak cekalo cestou zpet. Dopravni situace ktera byla cestou na letiste normalni se rapidne zmenila. Asi tim, ze padla tma se rychlost dopravy zvysila z povolenych 35mph na celkem zabijackych 55mph. Jelo se v peti pruzich pro kazdy smer a snizeni me rychlosti by mne pripravilo o moznost preradit se z pruhu do pruhu a tak nezbylo nez se prizpusobit. Pokud se jelo po silnici bez odbocovacich pruhu tak to krasne odsejpalo, jakmile se vsak obevila znacka na odboceni smerem ktery jsem potreboval bylo zle, nebot na prejeti pres vsechny pruhy jsem mel jen par sekund. Jezdilo se tu stylem naraznik na naraznik a na to jsem jednou malem doplatil. V predu se zrejme pokazilo auto a muj pruh zacal silene brzdit. Brzdil jsem i ocima a oddechl jsem si, kdyz jsem zastavil par centimetru od auta predemnou. Ma radost netrvala dlouho nebot vzapeti auto dostalo kopanec jak od obra Kolodeje. Ten za mnou to proste nezvladl. Vyskocil jsem z auta omrkl skodu, ktera nastesti zadna nebyla nebot jsme se trefili stastne naraznik na naraznik. Naskocil jsem zpatky a uhanel dal, nebot tam slo o zivot. Byl jsem totiz v prostrednim pruhu, byla tma a kolem ficela auta 90 Kmh aniz by pribrzdila a tak by se lehce mohlo stat, ze by nas nektere sestrelilo. Dalsi neprijemnosti se nam vyhnuly a tak se vsichni krome ridice (ktery mel oci jak tenisaky a nevidel nic krome aut) mohli kochat pohledem na osvetleny Manhattan a most z Brooklynu na Staten Island pres ktery jsme jeli.

Kontakt c. 2

Podruhe jsme jeli v tradicni sestave se zabezpecenym radiovym spojenim a pripraveni celit nastraham New Yorske dopravy, proste tak jako vzdy. Plan znel nasledovne: Vyrazit z Pittsburghu vecer, prespat nekde tesne pred New Yorkem a brzo rano pokracovat dal. Jak jsme rekli tak udelali. V patek jsme ujeli vetsinu cesty a nocovali asi hodinu pred New Yorkem. Brzo rano jsme vyjeli smer Statue of Liberty State Park. Tento park je jeste rozlozen na uzemi statu New Jersey v New Jersey - City. Je venovan informacim o sose Svobody. Z jednoho jeho okraje taky vyjizdi lod primo k sose. Vzhledem k nasemu velmi brzkemu prijezdu byla informacni kancelar jeste zavrena, ale primo z parku byl krasny vyhled primo na sochu Svobody a probouzajici se Manhattan. Po otevreni informacni kancelare jsme se dozvedeli, ze prvni "ferry" (prevoz na ostrov kde je socha umistena) odjizdi v 9:30. To nam plne vyhovovalo nebot bylo 9. Stihli jsme zdarma zaparkovat a vydali se prohlednout si tento symbol USA z blizka. Socha svobody lezi na Liberty Island, ktery je jednim z ostuvku v hornim new yorskem zalivu, kde se take nachazi pristav. Lodi za pouhych $7 (podobnou te ktera brazdi brnenskou prehradu) jsme vyjeli k ostrovum. Prvni zastavkou byl Ellis Island na nemz je pamatnik pristehovalectvi do USA. Tento ostrov byl vstupni branou pristehovalcu az do 50tych let. Odsud je to jen skok na ostrov Svobody. Cestou byla jedinecna prilezitost poridit fotografie Manhattanu a sochy ze predu, protoze socha je tvari otocena do usti zalivu. Z pristavu jsme okamzite vyrazili k sose s cilem dostat se dovnitr. Uz pred sochou samotnou jsme narazili na frontu jak u mauzolea, ale slo to celkem rychle a tak jsme zustali. Vstup do vnitr sochy je zdarma a uvnitr podstavce se fronta deli na dve poloviny. Jedna stoupa pesky az do korunky a druha vytahem jen na vrchol podstavce. Kdyz uz jsme se dostali az sem tak jsme chteli co nejvyse a tak nezbylo nez pesky po schodech. Vyska a pocet schodu nebyla takovy problem jako pomale tempo jakym se postupovalo nahoru. Cesta nahoru trvala asi hodinu a kdyz jsme stanuli na vrcholu dalo se rict "no nic moc". Jednak v hlave a korunce samotne neni nijak zvlast moc mista a vyhled pres okynka taky neni buhvi co. Navic je to vlastne pruchozi plosinka, kde neni cas se moc zastavovat, nebot se tlaci dalsi. Kazdopadne, ale muzeme prohlasit "byli jsme tam" (podruhe tam ale nemusim).















Pred sochou byl cas vyfotit tu plechovou damu z blizka a udelat fotky panoramatu New Yorku. Na lodi pak muj mladsi bratr usporadal male predstaveni ve stylu zive sochy a tak bylo veselo.
Po pristani jsme si urcili dalsi cil, kterym se staly "dvojcata" World Trade Centra. Vrhli jsme se do viru newyorske dopravy s cilem najit prihodne parkoviste. Po chvilce bloudeni jsme predsi nasli kousek od dvojcat a dokonce bylo zadarmo! Coz je na New York uspech. Trochu v tom ovsem hral roli fakt, ze byla sobota. Cestou po Brodway nas prekvapil neporadek, ktery tam vladne, nebot jina americka mesta jsou povestna svou cistotou. Navic v sousedstvi jejvyssich mrakodrapu jsou domy vychlizejici velice ponure. World Trade Center je areal v jiznim cipu Manhattanu a jeho nejvetsi dominantou jsou dva stejne mrakodrapy postavene v 1966 - 1973.













Tyto mrakodrapy jsou nejvyssi v New York City (412 metru a 110 poschodi) a druhe nejvyssi na svete. Je v nich umisteno 12 000 firem, 50 000 zamestnancu, dohromady 43 600 oken a 23 hlavnich vytahu. V podzemi je obrovsky komplex obchodu, restauraci, parkovist a stanice metra. U World Tade centra jsme se rozdelili s tim, ze nekteri se vyjedou podivat nahoru na vyhlidkovou plosinu a ti co nechteji, navstivi China town. Ja jsem patril k zajemcum o pohled z vysky a tak se muzete podivat jak vypada New York z vysky. Po zaplaceni $10 a prohlidce jak na letisti nas vytah za presne minutu vyvezl do 107 patra, kde je vyhlidkove patro. To umoznuje obejit budovu temer celou dokola a kochat se pohledem jak z letadla. V pripade pekneho pocasi je otevrena i vyhlidkova terasa na strese, ktera je nejvyssi na svete. Meli jsme to stesti a tak jsme stanuli primo na strese World Trade Center. Prvni co nas prekvapilo bylo uplne bezvetri. Po zkusenostech ze vsemoznych vyhlidek jsme ocekavali temer vichrici a pritom nic. Bylo to sice nezvykle, ale prijemne. Z hora vypada New York nadherne. Kdyz predbehnu muzu rict, ze nejkrasnejsi je New York z vetsi vzdalenosti a je jedno jestli z hora nebo z dalky. Krasne jsme si udelali prehled o tom jak jsou usporadany casti New Yorku a vubec samotny Manhattan. Manhattan je ostrov, ktery vypada jako nudle vedouci od jihu k severu (delka 21 km sirka az 3 km). Orientace je jednoducha, diky znamemu systemu pravouhlych ulic. Ulice podel Manhattanu se jmenuji Avenue a je jich jedenact. Dvanacta ulice totiz neni rovnobezna s ostatnimi a jmenuje se Broadway. Pravouhle je krizuji Street. Cisluji se od spicky Manhattanu a je jich 220. Tyto ulice rozdeluji Manhattan na 3 casti. Downtown (World Trade Center, atd), Midltown (Empire State Building - nejslavnejsi mrakodrap, 40let nejvyssi na svete, skupina mrakodrapu, atd) a Uptown (Central Park, atd.) Pohled nas nadchl tak, ze jsme tam stravili celou hodinu a pul. Sesli jsme se s "cinskou casti" nasi vypravy a vydali se do Central Parku. Jizda a hledani parkovaciho mista pripominala zly sen. Na agresivni jizdu jsme byli sice zvykli, ale co se delo tady to uz bylo moc. Ulice (vetsinou jednosmerky) meli 5 pruhu a po obou stranach parkovali auta. V pripade ze v nejakem pruhu zastavil taxik vsichni ridici za nim povazovali za samozdrejme, ze budou pokracovat v pruhu vedle. Problem byl v tom, ze vsechnu pruhy byly uplne plne a tak se stavalo velmi casto, ze do mezery tak na kolobezku vjizdelo bez zablikani auto. Vubec jim vsak nevadilo to, ze zatim co on se teprve rozjizdi my uz jedeme 60 km/h. A tak brzdili nohama i spolujezdci a to ze jsme ty kary neklepli byl tak trochu zazrak. Vysledkem tohoto chovani ridicu byla situace, kdy se nejelo podle pruhu na silnici, ale vzdy tam kde bylo zrovna misto pruhy nepruhy. Vetsina aut tam taky jezdi pokrcena a taxiky maji dokonce pridavne narazniky nebo cele ochranne ramy. Parkovaci misto jsme vsak nesehnali a tak jsme museli pouzit sluzeb placeneho parkoviste. Neda se rict, ze to bylo zrovna levne, nebot 3 hodinovy pobyt tam stal $16! Central park je nejvetsi a nejznamejsi park na Manhattanu. Jedna se o pravouhlou zelenou plochu o rozloze 3.4 km2. Neda se rict, ze by to bylo neco vic, nez obycejny park, na druhou stranu je ale pravda, ze v te zaplave staveb to pusobi jako oaza. Prosli jsme se parkem a vzhledem k jeho povesti jej po setmeni opustili, nebot to neni nejbezpecnejsi misto New Yorku. V okoli Central parku je plno drahych najemnich domu s vratnym, ktery kontroluje kazdeho prichoziho tak jak je to videt v americkych filmech. Po prohlidce jsme se rozhodli opet vzdalit z New Yorku, nebot z vetsi vzdalenosti je pohled na New York predsi jen lepsi. Cestou ktera byla steje silena jako k Central parku jen s tim rozdilem, ze v noci jsme se dostali na stejne misto odkud jsme rano vyrazeli: Statue of Liberty State Park. V noci je pohled stejne fantasticky jako ve dne ci dokonce jeste lepsi. Osvetleny Manhattan a Socha svobody je opravdu silny zazitek. V 10 nas sice odsud vyhodili policiste nebot se park zaviral, ale stalo to za to!