West Palm Beach
Při příchodu na pláž nás čekalo malé zklamání v podobě žluté vlajky na stanovišti záchranářů. Tentokrát to znamenalo nebezpečí velkých a silných vln. Chvilku jsme se procházeli po pláži a rozhodovali se jestli do vody ano nebo ne. S teplotou problém nebyl, protože teplota vody 27C je myslím na koupání dostatečná. Rozhodli jsme se podívat na pláž asi 2km vzdálenou a ověřit jestli tam nejsou podmínky přívětivější. Bohužel jsme nebyli úspěšní. Po příjezdu na pláž nás vítala tentokrát červená vlajka což znamenalo zákaz vstupu do vody. Stáli jsme na pláži a pozorovali jestli to doporučení lifeguardů lidé berou vážně. Je pravda že se nikdo nevydával do hlubší vody, ale byly zde skupinky které se ráchali na kraji. Pozorovali jsme velké hejna ryb které se pohybovali téměř na dosah ze břehu. Ryby v hejnech byly tak na husto, že jedna se dotýkala druhé a tak blízko hladiny, že jim trčely hřbetní ploutve. Velikost rybek v hejnu se pohybovala kolem 10 - 15cm a hejno mělo v průměru odhadem tak 5 - 7m. Každou chvíli jich několik vyskočilo to když připlula větší ryba.
Hejno se chovalo jako včelí roj a každou chvíli se přiblížilo ke břehu
tak na 1m. Zrovna jsem se s Honzou domlouval, že vlezu do vody a vylovím
mu nějaké rybky, když se chování hejna změnilo. Koncentrovalo se více k
sobě a stovky rybek začaly vyskakovat do vzduchu. Najednou jako blesk
projel hejnem asi dvoumetrový žralok s rozevřenými čelistmi.
Zůstali jsme jako opaření. žralok tak blízko u břehu??!!!!!
V tom se spustily sirény a lifeguardi začali vyhánět lidi z vody.
Upřímně řečeno nebylo to moc třeba protože další ze žraloků projel
"předváděcí" jízdu podél pláže a každý i když byl na břehu udělal krok
zpátky. Tím začalo "představení". V rámci bezpečnostních opatření jsem
si vzal malého za krk a totálně si rozmyslel snahu o nachytání rybiček
do holých rukou. Hejno jezdilo podél pláže sem tam a každou chvíli jím
projel žralok jak nůž máslem. Věděl jsem, že žralok je velmi rychlý,
ale tohle to jsem nečekal. Žraloci se opravdu předvedli v plné kráse a
tak jsme mohli téměř spočíst počet zubů každého z nich. Až po chvíli mi
došlo, že bych mohl třeba i něco vyfotit. Tady jsem poznal jednu z velkých
nevýhod digitálních foťáků - zpoždění. Mezi stlačením spouště a vyfocením
je určitá prodleva. Jedná se odhadem asi o 1s, ale to bylo v tomto
případě jako věčnost. Nakonec ten nejlepší snímek je vidět. Za chvilku
žraloci hejno rozprášili a odpluli někam spokojeně trávit.
Na naléhání
Honzíka jsme se vrátili na pláž kde jsme přišli poprvé a šli se koupat.
Abych se přiznal nebylo mi ve vodě zrovna dvakrát dobře a utěšoval jsem
se tím, že žraloci jsou už nažraní. Naštěstí asi byli.