San Francisco
Město je slavné svými liberálními postoji, radikální politikou a výstředností. Nezřídka se o něm mluví jako o poslední baště civilizace na okraji Californie. Obyvatelé San Francisca se cítí být kultivovanými protipóly k jejich "bratrancům" v Los Angeles. Město je nepopiratelně krásné svými dřevěnými viktoriánskými domy, otevřenými zelenými prostory a zátokou, která to vše obklopuje. Náladové počasí, které střídavě San Francisco zaplavuje sluncem aby v zápětí zahalilo téměř celé město do husté mlhy výrazně podporuje romantický pohled na toto město. Jedná se o jedno z mála amerických měst kde i bez automobilu je možno shlédnout téměř všechny jeho krásy. Architekt města použil při výstavbě standartní mřížku a tak ulice jsou přímé a navzájem kolmé. Problém je v tom, že terén není rovina a tak občas chodník přechází do schodů. San Francisco se spoustou různorodých příležitostí vybízí k nezávaznému lelkování v ulicích, spíše než k horečnaté prohlídce.
Downtown San Francisca je kompaktní centrální oblast velká asi čtyři čtvereční kilometry, na rohu poloostrova, mezi kopci a zátokou. Největší dominantou downtownu je Transamerica Pyramid, která je viditelná téměř odevšad a bývá používaná jako užitečný orientační bod. Pouze několik bloků odsud je možno vstoupit do chaotické enklávy čínské čtvrti, která je největším čínským městěm v USA. Nad touto čtvrtí se vypíná populární kopec Nob Hill odkud je dobrý výhled na centrum města.
Po příjezdu do San Francisca (což zabralo okolo hodiny jízdy) nás přivítala nezbytná mlha na zálivem a proslulým mostem Golden Gate. Protože jsme již San Francisco
navštívili zkušeně jsme se vydali na obhlídku nejznámějších míst, abychom si osvěžili vzpomínky a podívali se co se za ty dva roky změnilo. Proto přišla první na řadu
projížďka po Lombard Street, při které jsme zcela "mastňácky" točili přímo z auta. Na druhou stranu je třeba přiznat, že nic jiného nám stejně nezbývalo.
Jako další krok přišel na řadu Telegraph Hill. Protože byla dost silná mlha žádné oslnivé a dech beroucí výhledy nás nečekaly. Nezbylo nám tedy než se „uklidit níže„
do čínské čtvrti.
Procházka čínskou čtvrtí není na půl hodiny, protože je zde stále na co se dívat. Když jsme to navíc spojili s obědem bylo odpoledne a tudíž nejvyšší čas podívat
se jestli mlha, která nám mimochodem zhatila možnost pokochat se pohledem na Golden Gate minule, už konečně ustoupila. Naštěstí k nám bylo počasí otočené
svou vlídnou tváří a my jsme mohlo vyjet za San Francisco a z protilehlých kopců se kochat výhledem na most a město samotné. Musím uznat, že pohled to byl
opravdu úchvatný. Nakonec to máte možnost posoudit sami z obrázku. Po celkem dlouhé procházce po okolních kopcích jsme se rozhodli navštívit pláže na pobřeží oceánu.
Tato návštěva se dá shrnout do konstatování „.. pláže krásné, voda ledová .." Jedinná vyjímka oproti plážím v Santa Cruz byla barva písku která byla šedá až černá.
Honza tak jako na každé pláži písek ochutnal a podle výrazu tváře jsme usoudili, že chutná stejně jak ten „náš" žlutý v S. Cruz.
Další informace jsou na starší stránce z cestování po americkém západě.