Sequoia N. P. - II

Když jsme se rozhodovali kam tento víkend, padlo rozhodnutí podívat se znovu do Sequoia N. P. Je sice pravda, že jsme tam už byli, ale někdy neškodí vidět stejná místa v jiném světle. Vyjeli jsme kolem šesté ráno a po desáté hodině jsme už projížděli branou parku. Popisovat něco přes čtyři hodiny jízdy nemá význam, protože kromě plantáží posázených vším možným, bavlníkem počínaje a olivami konče nebylo nic k vidění.

Po průjezdu severní branou parku jsme okamžitě zabočili do leva a navštívili jsme část parku, kterou jsme při minulé návštěvě minuli. Jedná se totiž o bývalou oblast těžby dřeva. Po této činnosti tady zůstalo spousta pařezů, které stáli za to vidět. Okruh kolem pařezů byl příjemnou procházkou a zabral asi hodinku. Myslím si, že až chůze po samotném pařezu umožní uvědomit si jak velké stromy ty sekvoje vlastně jsou. Zvláště když u některých poražených stromů je údaj jak dlouho se takový strom kácel. (ty největší kolem 12 dní)

Dalším zastavením na cestě parkem bylo místo zvané Panoramatic Point. Toto místo leží asi 2 míle za rozcestím mezi Sequoia N. P. a Kings Canyon N. P. směrem ke Kings Canyon N. P. Jak samotný název napovídá, je odsud nádherný výhled na samotný Kings Canyon a pohoří Siera Nevada. díky kameře si můžete dopřát tento pohled i Vy. Jedná se o obrázek pod nadpisem. Hned při výstupu na tuto vyhlídku jsme viděli, že v těchto místech letos řádil lesní požár. Nebylo to ve velkém rozsahu, ale bylo to poznat. Vychutnali jsme si výhled a pokračovali jsme dál.

Další zástávkou byla sekvoj General Sherman a Congres trail. U Shermana jsme sice už byli, ale přesto jse si neodpustili znovu se na něj podívat. Tato sekvoj je totiž strom který stojí zato vidět. Malý Honza se tady stal oběktem fotografování, protože jeho výška ještě více kontrastovala s velikostí sekvojí. Daleko více času jsme věnovali Congres trailu, který jsme minule neprošli celý. Viděli jsme několik velkých sekvojí, ale co mne opravdu zaujalo bylo seskupení sekvojí s názvem Senát. Taková koncentrace sekvojí na malém prostoru byla neuvěřitelná. Bohužel fotografie z tohoto místa nedokážou tuto situaci vykreslit. Forografie z procházky po tomto pohádkovém lese se nachází na levé straně tohoto článku. Jedná se o naprosto "tuctovou" sekvoji která se může řadit k těm mladším. Jedinný důvod pro výběr zrovna této sekvoje byl ten, že byla téměř celá vidět, což není v tomto lese zrovna častý jev. Tato fantastická procházka nám zabrala několik hodin a tak nastalo pozdní odpoledne.

Vzhledem k roční době se stíny prodloužily a tak začlo být v lese šero. Vzpoměli jsme si na Moro Rock, který vyčnívá nad koruny stromů a mohl by poskytnout pěkný výhled v zapadajícím slunci. Po "nezbytném" průjezdu sekvojí, který se nachází pár metrů od Moro Rocku jsme přijeli na místo. Vzhledem k tomu, že nikdo nechtěl zůstat dole z Honzou, rozhodl jsem se ho vynést nahoru. Ti co tam byli si dokáží ten výkon představit a Vám ostatním snad stačí říct: je to asi půl kilometru po schodech! Když jsem vyšel nahoru měl jsem toho celkem dost. Ono i 10 kg se do schodů pronese. Nahoře nás však čekal krásný výhled na okolní krajinu a ten jistě stál za tu námahu. Nakonec, můžete se přesvědčit na obrázku pod textem. Po sestupu z vyhlídky jsme se vydali na cestu zpět. Kousek pod Moro Rockem nás však čekalo překvapení. Potkali jsme medvědy!!! Byli jen pár metrů od nás. Jednalo se o medvědici s medvídětem. V době našeho příjezdu medvídek právě šplhal dolů ze stromu. Stáli jsme tam a pozorovali je tak dlouho až nám zmizeli za stromy. Tomu říkám skvělý závěr výletu!

Když to hodnotím z lehkým odstupem, byl to fantastický výlet. V parku byl klid a téměř žádní turisté. Pokud jsme někoho potkali tak to byli češi. Počasí bez mráčku, teplo, prostě pohoda. Myslím si, že tento čas byl k návštěvě tohoto parku ideální.